Smutná zpráva
Smutná zpráva
Na začátku jsme si pořizovali Jamieho jen jako mazlíka. Nakonec i vlivem náhody jsem si řekla, že si zkusím, co uchovňování psa vůbec obnáší a zda na to oba máme. Jamie měl výborné předpoklady jak z hlediska práce, exteriéru tak i dalších věcí, co musel jako správný welš splňovat. Obávala jsem se zdravotních testů, u nich se může stát cokoliv a i po zdravých rodičích se může něco zvrtnout. Vyšetření kyčlí dopadlo výborně (A/A) a i oftalmologické vyšetření s výsledkem- PROSTÝ všech dědičných očních vad a chorob nemohlo dopadnout lépe. Tak jsem si oddychla s tím, že jsme se snad všemu vyhnuli a můžeme bez obav provádět všechny možné aktivity.
Jamie tedy splnil všechny podmínky v rámci KCHLS a stal se chovným psem.
Pro mě samotnou to byl úspěch. Až díky Jamiemu jsem se dostala hlouběji do kynologického světa a vlastně od něho a s ním se všemu učím. Proto Jamie pro mě je a bude v tomto navždy jedinečný.
Náhle se ale u Jamieho objevilo onemocnění pravého oka. Jelikož jsem nechtěla nic zanedbat, jeli jsme hned k přednímu českému oftalmologovi MVDr. Jiřímu Beránkovi, PhD., u kterého jsme byli i na předešlém vyšetření očí kvůli uchovnění. Bohužel nám sdělil, že Jamie má glaukom a ještě se ukáže jestli primární (dědičný) nebo sekundární. To byl pro mě šok a alespoň jsem doufala, že to není ten primární. Jenže nakonec pan doktor potvrdil, že se jedná o primární glaukom.
Jamie měl vysoký nitrooční tlak, bolela ho kvůli tomu hlava a k tomu měl zákal. Ihned se nasadila léčba- infůze a kapky. Později infůze již nepotřeboval a dostal místo toho kortikoidy a opět kapky. Byla jsem z toho velice špatná a moc mě to mrzelo, když jsem Jamieho pozorovala s tím, že musím jen počkat, kdy a zda to vůbec zabere. Na počátku neměl vůbec chuť cokoliv dělat a většinou jen spal. Naštěstí Jamie na léčbu dobře reagoval a postupně se jeho stav lepšil, tudíž se posléze choval skoro jako dřív (ve stylu welšího blbnutí). Byla jsem tedy ráda, že je mu lépe.
Jelikož jsme to podchytili velmi brzy, vyšetřením se zjistilo, že Jamie má sítnici v pořádku a zatím není ohrožen jeho zrak. Jestliže totiž narůstá nitrooční tlak a hodnoty narostou velmi rychle, nebo se s tím dlouho nic nedělá, může se poškodit zrakový nerv a tudíž i zrak psa. U Jamieho pan doktor J. Beránek předpokládá, že by se mu měl zrak více méně znovu obnovit. To je ale nic oproti tomu, že kdyby se to zanedbalo nebo přišlo pozdě, nemusel by vidět vůbec. Za to jsem velice ráda a velmi se mi ulevilo, jelikož Jamie je mladý a ještě s ním chci dělat věci, které ho bavili předtím. Budu ho muset více hlídat.
Doufám, že se nám to povede více méně ustálit.
Toť k Jamiemu.
Byla jsem ráda, že si Jamieho vybrali CHS jako otce jejich vrhu. Bohužel po zjištění, že má Jamie primární glaukom, už tak ráda nejsem. Toto onemocnění je dědičné a může se ale také nemusí přenést na jeho potomky. Mohou mít dispozici, ale nemusí se to projevit. S doktorem J. Beránkem jsem řešila, jak je možné, že Jamie vyšetřen byl a přesto se u něj primární glaukom objevil. Bylo mi jím řečeno, že u španělů se to může věkem zhoršovat a tudíž jednou udělané vyšetření s výsledkem PROSTÝ nemusí platit na celý život psa. U ostatních plemen výsledek jednoho vyšetření platí po celý život, u nich se to již nemění.
Omlouvám se majitelům chovatelských stanic, kteří Jamieho použili jako otce pro své vrhy a i majitelům jejich odchovů. Ač bych moc chtěla, genetiku ovlivnit nemůžu a Jamie už vůbec ne.
Moc mě to mrzí. Psi se sice naučí žít napůl nebo úplně slepí, bez jedné nebo i dvou končetin... Já bych přesto byla radši, kdyby Jamie neměl žádná omezení. Jsem alespoň ráda, že jsme to včas podchytili. Nyní si přeju, aby se mu to pokud možno ustálilo a abychom spolu mohli opět podnikat různé aktivity..
Petra Vedralová
